Tým výzkumníků z Národního ústavu duševního zdraví pod vedením Jiřího Horáčka a Ladislava Kesnera experimentálně dokázal, že strach z cizího není fobií v psychiatrickém smyslu slova.
Výzkum na vzorku dvou skupin lidí s postojem k utečencům extrémně vstřícným (pracovně „vítači“) a extrémně odmítavým (pracovně „odmítači“). Informuje o něm internetový portál Českého rozhlasu.
Účastníci studie měli za úkol si v tunelu pro magnetickou rezonanci prohlížet emotivní fotografie z uprchlické krize. Výsledky byly prezentovány na prestižní konferenci v Cambridgi a jde o zřejmě zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu.
Vědci zjistili, že u druhé skupiny při studiu metodou magnetické rezonance nebyla navzdory intuitivním očekáváním v této situaci známá centra odpovídající emoci strachu, běžně vysoce aktivní u typických fobií, jako je např. arachnofobie, tedy chorobný strach z pavouků.
Xenofobie není emotivní reakce
Podle komentáře Cyrila Höschla pro Český Rozhlas 2 to dokazuje, že xenofobie není emotivní reakcí, ale vytvořeným názorem, který si jedinec vytváří na základě vlastního kognitivního úsilí.
Ti lidé, kteří uprchlíky odmítají, z nich nemají strach. Emoční centra nejsou aktivována. Jsou aktivovány čistě rozumové oblasti. To je čistá úvaha. Na pozadí není strach, ale názor. A názor není emoce. Názor si může udělat i počítač. Zkrátka za tím není emoce vyjadřovaná slovním základem fobie, strach.“
Studie navíc zjistila zajímavé přesahy v přístupech obou táborů i k jiným otázkám – lidé odmítající utečence zastávají obecně pravicové postoje, jsou svědomitější, více lpějí na zásadách a jsou až neurotičtější. Naproti tomu jejich protivníci bývají velkorysejší, ale také větší „chaotici“. Tyto osobnostní rysy se měřily pomocí propracovaných osobnostních dotazníků, které se v psychologických studiích již léta rutinně používají.
Studie může také přispět k racionalizaci celé debaty, protože ukazuje i odmítavý postoj jako svého druhu racionální a neemotivní součást širšího balíčku názorů, čímž jej otevírá pro konstruktivní diskuzi a nastavuje zrcadlo jistému kulturnímu vzorci šířenému ve společnosti. Zajímavé by bylo se také tázat, čím je jeho přenos ovlivněn a jak probíhá.
Titulní foto: Foto: Chaoyue, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0
