Řecký parlament schválil a potrvrdil všechny administrativní kroky nezbytné k dobudování první athénské mešity poté, co projekt několik roků čelil byrokratickým překážkám. Modlitby probíhaly v neomítnuté místnosti.
Ve čtvrtek 4. 8. 2016 vyřešil řecký parlament novou vyhláškou léta trvající spor o konečné dobudování athénské mešity, první stavby svého druhu ve městě. Za návrh hlasovalo 206 ze 300 poslanců. Tématu se věnuje arabská verze portálu Huffington Post.
Ministr vzdělání a náboženství Nikos Phyllis označil problémy, se kterými se mešita potýkala, za překážky administrativního rázu a zdůraznil přínos budovy mešity pro „sociální kohezi“ v Athénách. Ve městě žije více než 200-tisíc muslimů.
Budova za 946-tisíc euro se rozkládá na 500 čtverečních metrech ve čtvrti Alunas nedaleko centra města, kde se nachází také uprchlický tábor. Mešita má kapacitu asi na čtyři stovky věřících.
Neustálé průtahy
Athénský zápas o mešitu trval pod různými vládami od roku 2000, ohledně budování mešity byly během té doby přijaty tři různé zákony a samotný projekt probíhal postupně během pěti různých fází.
Stavební firma začala s konstrukčními pracemi až v roce 2013, poté, co byl vyřešen původní odpor ostatních obyvatel čtvrti a poté, co proti budování mešity protestovala extrémně pravicová uskupení.
V Athénách existuje několik dalších míst určených k modlitbám, která mají patřičnou státem požadovanou licenci. Modlitby se po nárůstu počtu muslimských přistěhovalců z Pákistánu i jiných zemí odbývaly i v chatrných domech v centru Athén.
Ministr také uvedl, že došlo k poskytnutí licencí čtyřem dalším modlitebnám, které již roky fungovaly bez licence. Jediné další licencované budovy mešit se nacházejí v Thrákii na severovýchodě země, kde žije původní muslimská turecká menšina.
Athény byly jednou ze tří evropských metropolí, kde se zatím oficiálně nenacházela žádná mešita. Druhým městem byla slovinská Lublaň a třetím Bratislava. Lublaňský muslimové se po čtyřiceti letech čekání přeci jen dočkali a výstavba islámského centra s kapacitou 4-tisíce věřících je v plném proudu.
Bratislava tak přece jen zůstává posledním hlavním městem EU, jehož muslimská komunita nemá ani jen vlastní místo na modlení.
