Lynč byl výsledkem štvavé protiimigrantské kampaně. Stejné jsme svědky i u nás.
Případ poznaňského lynče se dočkal rozsudku už po necelých čtyřech měsících. Poznaňský okresní soud vynesl verdikt V únoru roku 2016, kdy zraněný George Mamlook ještě stále docházel na rehabilitaci.
Ze tří pachatelů se vinu podařilo prokázat dvěma, třetí byl obvinění zproštěn. Soud stanovil, že „nelze souhlasit s násilím proti jiné lidské bytosti, zvláště na základě národního původu, rasy nebo náboženského přesvědčení.“
V listopadu byl syrský křesťan zlynčován rasisty v centru polské Poznaně. Spletli si ho s muslimem
Nenávistná rétorika se týká i nás
Z českých medií se případu věnoval pouze bulvární deník Extra a to až v souvislosti s rozsudkem, na kterém ho zaujal i fakt, že mezi odsouzenými v souvislosti s případem napadení syrského křesťana v centru Poznaně figuruje i 22-letý Zygmunt W., onen muž v obleku, který lynčující mladíky podporoval a skandoval: „Zabijte ho.“ Obdržel u soudu 2 roky veřejně prospěšných prací.
Deník Extra ovšem nechal pod článkem o pouličním lynči syrského křesťana volný průběh dalšímu lynčovacímu kolečku, tentokrát virtuálnímu. Diskutující schvalovali útok na syrského křesťana i princip kolektivní viny a své oponenty častovali urážkami ad hominem.
„Přesně tak, můžou si za to sami a bude hůř.“ píše uživatelka pod jménem Mišulínka a získala 20 sympatizujících „lajků“. Eliška s 46 lajky ještě přitvrzuje: „A oni nás můžou vraždit znásilňovat podřezávat ??? To je v pořádku??? Všichni jsou stejný…“ Ustav Ventilatore napsal: „Kolektivní vina, to je v některých situacích v pořádku, tato situace už nastala a bude hůř.“
Exemplární rozsudek nad útočníky
Soudce podle Polského rozhlasu odsoudil 18-letého Patryka K. na 3 měsíce nepodmíněně a na rok veřejně prospěšných prací, přičemž podle televizní stanice TVN24 musí odpracovat 40 hodin týdně. Soud přihlédl k tomu, že šlo o mladého prvopachatele, u nějž je velká pravděpodobnost nápravy.
Zároveň mu zakázal konzumaci alkoholu. Podle informací Glosu Wielkopolského byl totiž pod vlivem alkoholu a policisté mu po zadržení naměřili 1,5 promile.
Další pachatel, recidivista Michal N. byl odsouzen na dva roky nepodmíněně. Oba pachatelé také mají vyplatit napadenému Syřanovi odškodné ve výši 3 tisíc zlotých.
Wojciech Wiza, právník poškozeného, uvedl, že oběť se proti výši navrhovaných trestů odvolávat nebude a s návrhem soudu souhlasí. „Z pohledu obětí a dalších, kteří jsou hosty v naší zemi, je nejdůležitější skutečnost, že tento postup skončil za méně než čtyři měsíce,“ ocenil rychlost soudu Wiza.
„Myslím, že je to docela drsný rozsudek, ale bere v úvahu i všechny okolnosti incidentu,“ nechala se slyšet prokurátorka Monika Rutkowská. „Můj klient přiznal spáchání údajného trestného činu, omluvil se, kál, usilovat o smír, o přátelské ukončení řízení,“ dodal Maciej Latkowski, obhájce Patryka K.
Podle TVN24 se oba odsouzení své oběti omluvili a sdělili jí, že „nemají nic proti arabskému a ani muslimskému světu,“ zjevně ignorujíce fakt, že napadený muž je křesťanského vyznání.
Sociolog: nepřekvapilo mě to
Gazeta Wyborcza získala také vyjádření sociologa z poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze, prof. Krzysztofa Podemského. Prof. Podemski se v poslední době zapojuje do pomoci uprchlíkům, mimo jiné se podílel na demonstraci solidarity s nimi.
„Jsem v šoku, ale nepřekvapilo mě to. Sám jsem v posledních týdnech několikrát veřejně upozorňoval na možné nedozírné následky nenávistných projevů a podněcování strachu vůči lidem jiných ras a kultur ze strany některých pravicových vůdců. Tento jazyk již používá nikoli pouze krajní pravice, byl dávno převzat i některými pravicovými politiky hlavního proudu. A prostřednictvím médií dosáhl masové popularity,“ řekl prof. Podemski.
Vědec dále zdůraznil: „Slova opravdu mohou zabíjet a není to jen metafora. Vlna nenávisti vzbuzená pravicovým tiskem vedla v historii i k vraždě prvního prezidenta obnovené polské republiky Narutowicze. Ten byl pravičáky označován za cizáka, ateistu a svobodného zednáře. A jeho vrah je velkým množstvím členů a sympatizantů Národně demokratické strany považován za hrdinu dodnes.“
Zmíněný Gabriel Narutowicz, nominovaný za lidovou stranu v prosinci 1922, zvítězil v duelu se socialistickým protikandidátem a stal se prvním prezidentem moderního Polska. Byl však prezidentem pouhých pět dní. 16. 12. 1922 byl při návštěvě umělecké výstavy ve varšavské Národní galerii zavražděn malířem Eligiuszem Niewiadomskim, přesvědčeným národním demokratem. Niewiadomski byl odsouzen k trestu smrti a 31. 1. 1922 popraven zastřelením.
Možnost komentářů uzavřena
Gazeta Wyborcza pod články o útoku na syrského křesťana z obav před šířením nenávisti a xenofobie raději uzamkla jinak dostupnou funkci komentářů pod každým článkem. V upozornění, ve kterém tento krok zdůvodňuje, se doslova píše:
„Vzhledem k extrémně agresivní povaze obsahu a ilegální propagaci násilí, podněcování k rasové nenávisti, etnické a náboženské nesnášenlivosti, jsme znemožnili komentovat naše texty o uprchlících.“
Text pokračuje slovy: „Zdá se, že jak Západ, tak i Polsko nevědí, jak účinně pomoci obětem války v Sýrii. Nechceme pochopit, co se děje, jsme ochromeni strachem z islámských teroristů. Ale uprchlíci přicházejí ve stále větším počtu. Jejich problém se tak nevyřeší. Evropa říká, že přijde 100 000 z nich, možná i 200 000. Kolik může a mělo by přijmout Polsko? Jak jim pomoci? Co s nimi bude poté, co u nás naleznou útočiště?“
Sám deník také neponechává nic náhodě a ke každému z článků o zmláceném Syřanovi v Poznani pro jistotu připojil i odkaz, kde se čtenáři mohou dozvědět, jakými konkrétními kroky mohou uprchlíkům pomoci a jak se mohou zapojit do charitativních iniciativ na podporu válečných obětí.
foto: archív INS
