V Bosně se konala velká mezinárodní konference o islamofobii. Zmiňovalo se i Slovensko a Česko.
Svůj vstup o islámu na celoevropské konferenci o islamofobii a muslimech bývalý španělský ministerský předseda Jose Luis Rodriguez Zapatero zahájil stručným heslem: „Náboženství nezabíjí.“
Zapatero také vyzval k důslednému boji proti islamofobii ve své zemi a podpořil místní muslimy. Konference se konala 24. – 26. 6. v bosenském Sarajevu. O expremiérově projevu referuje arabská mutace listu Huffington Post.
Spanish PM, Jose Zapatero, as a key note speaker now. pic.twitter.com/B03HqygoAH
— islamophobiasummit (@islamophobia16) June 24, 2016
Bývalý premiér vyzývá Evropu, aby se k islamofobii, podobně jako k ostatním podobám diskriminace, postavila čelem a mohla tak zůstat Evropou a vůdčí silou ve světě. V tomto musí dle něj Evropa spolupracovat s muslimy. Zároveň důrazně popřel, že by samotná víra muslimů nějak podporovala terorizmus.
Apel přišel v době, kdy mnoho evropských zemí, včetně Španělska samého, zažívá signifikantní nárůst islamofobních incidentů v přímé návaznosti na násilné útoky ve vícero evropských metropolích, ke kterým se také přidává zneužívání agendy imigrace a uprchlictví ze strany krajní pravice.
Alarmující nárůst
V samotném Španělsku vzrostl za poslední dva roky počet islamofobních útoků natolik, že to policii i veřejně činným osobám začíná působit starosti.
Amparo Sanchez, předseda občanského sdružení Spolu proti islamofobii, uvedl, že za prvních šest měsíců roku 2016 zaznamenaly tyto incidenty významný nárůst projevující se zejména útoky na mešity, kterých bylo v několika španělských provinciích poškozeno při vícero napadeních již sedm.
Organizace ve svém ročním záznamu za rok 2015 vede okolo 278 případů s islamofobním podtextem. Většinou šlo o útoky na ženy. Oproti roku 2014 se počet těchto případů zvětšil šestinásobně. Většina hlášení (63 %) pochází z provincií Katalánsko, Valencia a Madrid.
Předseda občanského sdružení proti islamofobii Sanchez uvádí i šokující případ chladnokrevné vraždy 39-letého Maročana Júnise, kterého mimo pracovní dobu kvůli drobnější dopravní nehodě postřelili pěti ranami do hlavy španělští pochůzkáři. O případu podrobně informoval deník El País 26. dubna 2016.
První celoevropský summit proti islamofobii organizuje turecká organizace SETA, zaměřující se na výzkum politických, ekonomických a sociálních otázek v kontextu Evropy. Ta se také podílela na zpracování souhrnné zprávy o případech islamofobie v Evropě za rok 2015.
Nejen Španělsko
Podle účastníků summitu žije nyní celá Evropa v atmosféře nenávisti. Posiluje ji uprchlická krize, terorizmus a násilnosti extremistů ze sekty známé jako Dá’iš. Farid Hafez z univerzity v Salzburgu označuje islamofobii za největší hrozbu a výzvu pro evropskou demokracii. Ohrožuje nejen přímo muslimské komunity, ale nepřímo také soudržnost celých společností, uvedl podle zprávy bosenskojazyčné mutace al-Džazíry.
Podle údajů britské odborničky Arzu Merali, kterou cituje Svobodná Evropa, ve Velké Británii zažilo nějakou formu islamofobního incidentu 44 % muslimů. Přímo v Londýně od roku 2014 dramaticky roste počet napadení muslimů, konstatuje britská Islámská komise pro lidská práva.
Nizozemská politoložka Ineke van der Valk uvádí, že v její vlasti se stává islamofobie sice odsuzovaným, ale celospolečensky přítomným negativním jevem, jenž je ovšem nesystematicky podchycován a vyhodnocován jako pouhý a nespecifický rasizmus. Vláda má od roku 2009 ze zákona povinnost chránit své občany před diskriminací. Na základě tohoto paragrafu již bylo přijato 240 přímých stížností týkajících se konkrétně islamofobie.
Dr. Amina Easat-Daas upozornila na dramatický nárůst islamofobních incidentů, zejména napadení žen v Belgii. Krátce po bruselských atentátech došlo přímo ve městě samotném k sérii napadení muslimek. Zaznamenán byl i vandalizmus v podobě vhazování vepřových hlav do nádvoří mešit a nahlášeno bylo i několik případů diskriminace islámsky oděných žen v zaměstnání.
Slovensko a Česká republika
Summit se zmínil i o tendencích a aktivitách dnes již neexistujícího českého Bloku proti islámu. Stranou jeho pozornosti nezústaly ani výroky maďarského premiéra Viktora Orbána a také výrok slovenského premiéra Roberta Fica o tom, že „islám nemá na Slovensku místo“.
Islamofobie se podle místní účastnice Đermany Šety nevyhýbá ani Bosně, kde žije mnoho set let velké množství muslimů v těsném sousedství s křesťany – a to především té její části, která je pod kontrolou tzv. Republiky srbské, vzniklé na území, které bylo k prosinci 1995 v držení Karadžićových iredentistů.
Jde převážně o útoky na mešity, z nichž poslední významnější se odehrál před několika týdny v Banje Luce, dále o poškozování majetku vracejících se vyhnaných muslimských obyvatel a také o několik případů přímého napadení či policejní šikany praktikujících muslimů v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.
První summit svého druhu
Sarajevského summitu se zúčastnili nejen zástupci ze 17 evropských zemí vedle Španělska také Rakouska, Nizozemí, Belgie, Velké Británie a dále i Turecka a USA, ale i příslušníci mnoha různých náboženských komunit. Nechyběl ani člen předsednictva hostující Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović a bosenský muftí Husejn ef. Kavazović.
Zúčastnili se i představitelé mnoha celosvětově uznávaných nevládních a humanitárních organizací, mimo jiné také zakladatel Lékařů bez hranic Bernard Kouchner. Nechyběli ani politici, včetně bývalého britského ministra zahraničí Jacka Strawa. Důležitou část účastníků tvořili osobnosti světové žurnalistiky a také zástupci akademické sféry.
Summit se neomezil jen na monitorování konkrétních islamofobních incidentů v jednotlivých státech, hovořil i o protimuslimských tendencích v kultuře, mediích a školství, stejně jako o politickém zneužívání protimuslimské a diskriminační rétoriky.
Účastníci upozorňovali na celosvětový islamofobní průmysl vedený několika konkrétními uskupeními, který podle údajů organizace FUNCI vydělává řádově stamiliony dolarů šířením nenávistné propagandy, na které se přiživuje také zbrojní průmysl, jehož zisky díky pocitu ohrožení rostou.
Symbolické místo
Místo pro summit bylo podle Gulf Postu a vícero účastníků konference zvoleno značně symbolicky – do metropole země, jejíž nedávná historie ukazuje, co se může stát, pokud se proti islamofobní mašinerii nijak nezakročí.
Samotná sarajevská radnice je nově zrekonstruovanou a znovuotevřenou historickou památkou postavenou jako originální směsice evropských, maurských a osmanských vlivů na základě původního plánu českého architekta Karla Paříka. Plán poněkud pozměněný Ćirilem Ivekovićem byl tímtéž architektem v letech 1892-1894 zrealizován. Od roku 1896 zde zasedal sarajevský magistrát a roku 1949 ji získala Národní a univerzitní knihovna. Dne 25. 8. 1992 historicky nevyčíslitelná budova vyhořela po těžkém odstřelování srbskými okupanty.
Agrese proti většinově muslimské balkánské republice ze strany dnešních států Srbska a Černé Hory v letech 1992-1995 a Chorvatska v letech 1993-1994 po sobě zanechala téměř 200-tisíc mrtvých, včetně více než 8-tisíc povražděných ve Srebrenici, označované za místo poslední evropské genocidy v historii. Ty můžeme směle označit za hmatatelný důsledek rétoriky a politiky nenávisti vůči muslimům v Evropě.
zdroj: @Eu_Emisco, Twitter
