Proč američtí muslimové volí židovského kandidáta?

Sandersův politický program odpovídá názorům muslimské komunity. Jeho židovské vyznání muslimům nepřekáží.

Primárky v americkém státě Michigan před pár dny a předcházející předvolební průzkumy způsobili v amerických mediích zmatek, poznamenává arabská mutace Huffington Postu.

Předvolební průzkumy a následné sečtení voličských hlasů Američanů arabského původu, tvořících 40 % populace Dearbornu, potvrdilo, že tito lidé hlasovali pro senátora Bernie Sanderse, stranického rivala Hillary Clintonové, aby ho poslali do konečného duelu coby vítězného zástupce demokratické strany v nadcházejících prezidentských volbách letos v listopadu.

Změna veřejného mínění

Pro media v USA bylo nečekané Sandersovo vítězství nad Clintonovou v Michiganu docela překvapením. Způsobilo obrat ve veřejném mínění, který nepředpověděly ani předvolební průzkumy.

Ty utvrzovaly Clintonovou v naději, že získá značnou podporu zejména u voličů afroamerického původu a u arabských a muslimských komunit žijících na předměstích Detroitu, jednoho z největších volebních obvodů i měst ve státě Michigan. Aspoň tak to tvrdila zpráva v novinách Life ze 13. března tohoto roku.

V Dearbornu pak Sanders, syn polsko-židovské rodiny, která do USA uprchla před vzestupem nacismu v Evropě ve 20. letech minulého století, získal celých 59 % hlasů arabsko-amerických voličů.

Oslovil arabské voliče

List Hlas domoviny vydávaný americkými Araby poukázal na úspěchy senátora Sanderse v získávání podpory arabských voličů svými umírněnými názory na blízkovýchodní politiku, zejména svým důrazným apelem na ukončení izraelské blokády pásma Gazy a příkrým nesouhlasem s okupací Iráku. Přispěl  k tomu i fakt, že na rozdíl od mnoha jiných nebyl u Bernieho Sanderse zaznamenán žádný výrok naznačující protiislámskou názorovou pozici.

Sanders dlouhodobě a konzistentně hlásá umírněné názory a projevuje se vůči Arabům a muslimům vstřícně. Tomu zodpovídá také jeho kampaň, jejímž hlavním motivem je důraz na jeho schopnost znovu sjednotit celou zemi se všemi jejími komponentami.

Hlas domoviny také vzpomenul kritiku arabsko-amerického populárního komentátora Amera Zahra, následující po pozdvižení, které toto rozhodnutí arabských voličů vyvolalo a které zastihlo mnohé komentátory nepřipravené, neboť předpokládali, že Arabové a muslimové celkově se zachovají antisemitsky. Zahr takové úvahy popsal jako rasismus.

Zdůraznil, že to byla sionistická lobby, kdo rozproudil nenávistné emoce Arabů vůči židům a poukázal na jasný fakt, že tato falešná obvinění zcela prokazatelně vyvrací výsledky voleb v Dearbornu.

Zvolen kvůli programu

Obyvatelé Dearbornu podle něj nevolili kandidáty na základě jejich vyznání či původu, ale spíše na základě volebního programu, který nabízeli. „Sandersův politický program nejlépe odpovídal názorům naší komunity. Židovské vyznání tohoto kandidáta pak jako překážku neviděla,“ uvedl Zahr.

Sanders, který v kampani sázel spíše na levicovější rétoriku, vyzval k politické revoluci v USA namířené proti Wall Streetu a zkorumpovanému finančnímu systému a proti lobbistům, kteří politiky financují. Požadoval vzdělání na univerzitách zadarmo a také volný přístup ke zdravotnímu pojištění pro všechny Američany zdarma.

Sanders ve své kampani použil k přilákání arabsko-americké voličské základny i slogany a hesla využívající arabský jazyk. Ty zdůrazňovaly především odsouzení rasismu a islamofobie a měly signifikantní dopad na vytvoření přijatelného obrazu tohoto kandidáta mezi detroitskými Araby.

Sanders, který se tak stal precedensem v historii amerických prezidentských kampaní tím, že je prvním americkým židem, který možná vyhraje primárky a možná nakonec bude také prvním židovským prezidentem USA, dokonce nemá žádné vztahy s americkými židovskými organizacemi.