Několik rodin krymskotureckého původu Rusko již poslalo do exilu.
Mustafa Abdülcemil Kirimoǧlu, tatarský náměstek v ukrajinského parlamentu a přední krymskotatarský předák prohlásil, že Rusko začne s kampaní nuceného vystěhování krymských Tatarů v přímé návaznosti na sestřelení ruské stíhačky Suchoj 24, která na konci minulého měsíce narušila turecký vzdušný prostor. Zprávu o tom přinesla arabskojazyčná verze Huffington Postu.
Kirimoǧlu uvedená slova prohlásil během mimořádného setkání představitelů několika ambasád na Ukrajině a několika mezinárodních organizací večer v úterý 16. 12. 2015, aby poukázal na násilnosti ruského režimu na území Moskvou jednostranně anektovaného Krymského poloostrova.
Dodal, že „Rusko poslalo několik rodin krymskotureckého původu do exilu a přitvrdilo nátlak na krymsko-turecké obchodní vztahy. Studenty z Krymu, kteří v Turecku navštěvují vzdělávací zařízení, obvinilo ze špionáže ve prospěch Turecka.“
Nucené vysídlování
Kirimoǧlu prohlásil, že „Rusko během okupace Krymu začalo s politikou mající pro krymské Tatary katastrofální následky“ a dodal, že „vynaloží veškeré své síly na to, aby vysídlilo krymské Tatary ze své domoviny.“ Také zdůraznil potřebu mezinárodní odsuzující reakce a sankcí vůči Moskvě.
„Problém musí být vyřešen demokratickými a diplomatickými prostředky, jednoznačně nepřemýšlíme o válce, dokonce ani nejsme silou schopni válku vést, proto doufáme, že sankce na Rusko zapůsobí,“ řekl Kirimoǧlu.
Vedle něj také předseda Národní rady krymských Tatarů a náměstek v ukrajinském parlamentu Refat Čubarov poukázal na mnohé záslužné momenty ukrajinské vlády a evropských zemí co se týče ochrany práv krymskotatarského lidu.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se ve svých reportech zmiňuje o ruských násilnostech namířených proti Tatarům na poloostrově a vyjádřila své překvapení nad tím, že se o nich nikterak nezmiňuje nedávno uzavřená dohoda z Minska.
Kdo jsou krymští Tataři
Krymští Tataři jsou turkická etnická skupina představující původní obyvatelstvo Krymského poloostrova. V historii byli z ruské strany již několikrát oběťmi nuceného vysídlování do centrálního Ruska, na Sibiř a do středoasijských zemí.
Turkickým jazykem hovořícímu obyvatelstvu byly za sovětské éry v době J. V. Stalina zabaveny domy i pozemky na základě obvinění ze zrady během Velké vlastenecké války v roce 1944. Jejich domy pak byly rozděleny ruským dělníkům přivedeným na Krym, poloostrov se strategickou polohou na severním pobřeží Černého moře.
Nucená migrace vyústila ve smrt více než 200 tisíc krymských Tatarů následkem hladu a nedostatku vzduchu ve vlacích, kterými byli převáženi. Po dalších deset let bylo Tatarům zakázáno na Krym se vrátit, rodiny byly rozesídlovány, aby byla pouta mezi nimi zpřetrhána a někteří byli podrobeni krutému a nelidskému zacházení.
Podle krymskotatarských aktivistů bylo v této době povražděno 46 % tatarské populace Krymu.
K tématu:
Titulní foto: Istanbul Kirim / Flickr / CC BY-SA 2.0
Jeden komentár
rusi sa s havedou neseru…ak ich nastvete tak vas vystrielaju jak potkany, mame sa my opat co ucit od rusov…nie ako ty nasi bruselsky paraziti ktori si vas tu budu este aj prikrmovat aby sa vam nahodou nieco nestalo