Bernard-Henri Lévy: „…Já vím, že tento muž nebyl jen tak někdo.“
Dne 19. 10. 2003 zemřel jeden z největších muslimských intelektuálů, spisovatelů a politiků moderních dějin a první prezident samostatné Republiky Bosny a Hercegoviny.
Ve svém posledním veřejném vystoupení občanům své země všech národností vzkázal: „Ať Srbové zůstanou Srby, Chorvaté Chorvaty a Bosňáci Bosňáky, ale ať všichni budou ještě více občany Bosny,“ a také, že „je důležité, že Bosna přežila.“
„Kdyby mi bylo nabídnuto znovu žít, odmítl bych. Pokud bych to musel přijmout, žil bych tak, jak jsem i žil,“ vzkázal ke konci svého života Izetbegović. Následný pohřeb bývalého prezidenta byl nejmasovějším shromážděním v poválečné historii země.
Druzí o něm řekli
Bernard-Henri Lévy, francouzský filozof, který během války několikrát pobýval v Sarajevu, o Izetbegovićovi napsal: „Baret s bílými liliemi, který Izetbegović nosil, nalezl své nezcizitelné místo vedle neprůstřelné vesty Allendeho (Salvador Allende byl chilský prezident svržený při puči diktátora Augusto Pinocheta v roce 1973) a Gándhího sárí. A já vím, že tento muž nebyl jen tak někdo.“
IHH Humanitarian Relief / Flickr
Chorvatsko-italský akademik a spisovatel Predrag Matvejević o něm řekl: „Jsem jedním z těch, kteří Aliju Izetbegoviće bránili a nelituji toho. On byl až příliš důstojný člověk a neuměl lhát, aby dokázal obstát ve světě lhářů, se kterými byl nucen jednat. Okolnosti jeho osudu byly natolik tragické, že nevím, byl-li by kdo schopen zachovat se lépe, pokud by se ocitl na jeho místě.“
Richard Holbrooke, iniciátor Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ukončila bosenskou válku, měl příležitost zažít Aliju Izetbegoviće jako vrcholového politika přímo ve výkonu své funkce. Vypověděl toto: „Myslím, že tato země [Bosna a Hercegovina] by neexistovala, kdyby Izetbegoviće nebylo. Všichni lidé chybují, tedy i on. Ale, opakuji, kdyby nebylo jeho, nebylo by ani Bosny a Hercegoviny. On je příčinou její existence.“
Přečtěte si také:
FOTOGALÉRIA: Spomienky na Srebrenicu
Osobnost světového formátu
Prezident Izetbegović byl vážený po celém světě, je držitelem mnoha ocenění a vyznamenání, mimo jiné medaile Centra pro demokracii ve Washingtonu, čestného doktorátu práv pro přínos na poli ochrany lidských práv a míru istanbulské Marmarské univerzity a prestižní ceny za pokrok v oblasti lidských práv z Crans Montana.
Hovořil několika světovými jazyky, mimo jiné německy, francouzsky a anglicky. Je autorem několika celosvětově proslulých knih: Problémy islámské obrody, Islám mezi Východem a Západem a Islámská deklarace. Poslední dvě jmenované byly přeloženy také do češtiny.
Za Islámskou deklaraci byl autor vězněn socialistickým režimem. Kromě nich napsal také autobiografická díla Můj útěk za svobodou (1999) a Vzpomínky (2000).
Titulní foto: cvrcak1 / Flickr
