V berlínském kostele Íránci a Afghánci s vervou konvertují na křesťanství

Zatímco se jiné kostely v Německu potýkají se ztrátou věřících, kongregace na předměstí Berlína počet svých členů za poslední dva roky zněkolikanásobila.

Podle zprávy Kerstin Grieshaberové, berlínské reportérky z Associated Press v poslední době poměrně významné množství muslimských uprchlíků z Íránu a Afghánistánu podstupuje křest s nadějí na snadnější získání azylu v Německu.

Mohammed Alí Zonúbí sklání svou hlavu, zatímco kněz kropí svěcenou vodou jeho černé vlasy. „Zříkáš se Satana a jeho zlých skutků?“ ptá se pastor Gottfried Martens íránského uprchlíka. „Zříkáš se islámu?“

„Ano,“ odpovídá rozhodným hlasem Zonúbí. Martens, rozevíraje doširoka ruce, aby mu požehnal, poté muže křtí „ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.“

Mohammed se nyní jmenuje Martin. Už není muslim, odteď je křesťanem.

Zonúbí, tesař z íránského města Šírázu, přijel do Německa se svou manželkou a dvěma dětmi před pěti měsíci. Je jedním z několika stovek většinou íránských nebo afghánských žadatelů o azyl, kteří v evangelickém kostele „Svaté Trojice“ v poklidném sousedství na širším předměstí Berlína konvertovali ke křesťanství.

Lepší šance na azyl

Podobně jako Zonúbí, většina z nich dává okázale najevo, že je k přijetí křesťanství přiměla skutečná víra. Jenže nemožno přehlížet ani fakt, že takové rozhodnutí velmi významně zvyšuje jejich šance na získání azylu s odůvodněním, že by po vyhoštění a návratu domů byli vystaveni perzekuci.

Martens uznává možnost, že alespoň někteří konvertité se dali pokřtít jen proto, aby zvýšili své šance v Německu zůstat, ale pro pastora je jejich motivace nedůležitá. Jak říká, mnoho z nich je křesťanským poselstvím natolik pohnuto, že od základů změní své životy.

Do kostela se podle něj nadále nevrací jen asi 10 % nově pokřtěných. „Vím, že jsou zde, znovu a stále, lidé přicházející z důvodu naděje na snadnější získání azylu,“ připouští Martens. „I je vyzývám, aby k nám přišli, protože vím, že kdokoli přijde, neodejde nezměněn.“

Být křesťanem samo o sobě žadateli nepomůže. Kancléřka Angela Merkelová znovu přišla s prohlášením, že islám „do Německa patří.“ Ale například v Afghánistánu nebo Íránu může být konverze muslima ke křesťanství trestána smrtí nebo vězením a proto je velmi nepravděpodobné, že by Německo vracelo pokřtěné íránské a afghánské uprchlíky zpátky domů.

Nikdo vám otevřeně nepřizná, že se dal pokřtít kvůli tomu, aby snáze získal azyl. Pokud by to někdo učinil, došlo by k zamítnutí jeho žádosti o azyl a k jeho deportaci i přesto, že je konvertitou ke křesťanství. Několik kandidátů na křest odmítlo Martensovi sdělit svá jména ze strachu z perzekuce jejich rodin v domovských zemích.

Většina z nich samozřejmě tvrdí, že jejich rozhodnutí bylo založeno na víře, ale jedna mladá Íránka sama uvádí, že je neochvějně přesvědčena, že lidé začali do kostela chodit jen proto, aby zlepšili své šance na získání azylu.

Blízkovýchodní křesťané: ztěžují podmínky pro nás

Vesám Hejdárí, člen místní kongregace, zpočátku žádal o azyl v Norsku a zde se v roce 2009 také nechal pokřtít. Jeho žádost však byla zamítnuta, protože norské úřady neuvěřily jeho odůvodnění, že by jako křesťan byl v Íránu perzekvován. Proto odjel do Německa a zažádal o status uprchlíka zde. Nyní čeká na rozhodnutí.

Kritizuje mnoho dalších íránských členů církve, že prý velmi ztěžují podmínky pro získání azylu skutečným, perzekvovaným křesťanům prchajícím z Íránu, jako je například on sám. „Většina Íránců zde nekonvertuje z přesvědčení,“ říká Hejdárí. „Jen chtějí zůstat v Německu.“

Zatímco se jiné kostely v Německu potýkají se ztrátou věřících a s jejich celkově klesajícím počtem, Martensova kongregace počet svých členů za poslední dva roky zněkolikanásobila, z pouhých 150 na nynějších více než 600.

Pastor křtí i pomáhá s azylem

Noví členové proudí do kongregace právě díky neztenčujícímu se přílivu uprchlíků, z nichž někteří přijíždějí i z tak vzdálených míst jako je Rostock na břehu Baltského moře. Domlouvají se pouze daným slovem. Martens nejenže křtí muslimy poté, co absolvují tříměsíční kurs zaměřený na křesťanství, ale také jim pomáhá s vyřizováním žádostí o azyl.

Jiné křesťanské komunity, mezi nimi luteránské kostely v Hannoveru a Porýní, také hlásí nárůst Íránců konvertujících ke křesťanství. Neexistují přesná data kolik muslimů konvertovalo v Německu ke křesťanství v posledních letech, ale tvoří jen velmi nepatrnou menšinu v porovnání se čtyřmilionovou německou muslimskou komunitou.

Ale jen co se týče Berlína, Martens popisuje obrovský nárůst nově pokřtěných z nuly na nynější počty přímo jako „zázrak.“ Říká, že dalších nejméně 80 lidí, především íránských a afghánských utečenců, na křest čeká.

Německo tento rok zažívá bezprecedentní nárůst počtu žadatelů o azyl, počet přistěhovalců za tento rok by měl převýšit 800 tisíc a v roce následujícím pravděpodobně ještě vzroste.

Mnoho z těchto nových příchozích pochází z muslimských zemí jako je Sýrie, Irák, Afghánistán nebo Pákistán. Zatímco uprchlíci z válkou rozervané Sýrie téměř s jistotou azyl také dostanou, situace je komplikovanější u žadatelů z Íránu nebo Afghánistánu, jež jsou vnímány jako stabilnější. V posledních letech byl azyl žadatelům z těchto zemí udělen v méně než polovině případů, mnoho dalších ovšem získalo alespoň dočasný pobyt.

Německý federální úřad pro migraci a uprchlíky říká, že nekomentuje důvody jednotlivých žadatelů, které uvádějí ve svých žádostech o azyl. Proto se nemůže vyjádřit, kolik z nich odůvodňuje svou žádost nábožensky motivovanou perzekucí.

Zonúbí, který se pro ceremoniál svého křtu oblékl celý do bílého, tvrdí, že navštěvoval bohoslužby už v Íránu, od doby, kdy mu jeho přátelé v 18 letech poprvé ukázali Bibli. Říká, že rozhodl se uprchnout do Německa poté, co bylo několik z jeho křesťanských přátel zatčeno za praktikování své víry.

Pro Zonúbího a jeho ženu Afsáneh, která křtem přijala jméno Katarina, znamená křest nový začátek. „Nyní jsme volní a můžeme být sami sebou,“ říká. „Nejdůležitější je, že jsem moc šťastná že naše děti zde budou mít lepší budoucnost a mohou v Německu získat kvalitní vzdělání.“

Titulní foto: Dobrovolníci na vlakovém nádraží ve Frankfurtu připravují potraviny pro přicházející uprchlíky. Franz Ferdinand Photography / Flickr / CC BY-NC 2.0