Srebrenické memento: Genocida zůstane genocidou

Podle všech očekávání Rusko na půdě Rady bezpečnosti OSN, nejvyššího orgánu této organizace, zablokovalo svým vetem oficiální prohlášení genocidy genocidou.

O den později po nešťastném vetu Evropský parlament ve Štrasburku na popud chorvatského člena Ivana Stankoviće odhlasoval rezoluci odsuzující srebrenickou genocidu jako „největší válečný zločin v Evropě od konce II. světové války.“ Evropští zákonodárci po středečním ruském vetu označili toto rozhodnutí za o to více důležité. Slovinská europoslankyně Tanja Fajon neúspěch Rady bezpečnosti označila za překážku na cestě k usmíření a rozhodnutí EP za morální povinnost.

Spolu s Fajon a Stankovićem se v tomto kroku EP podle agentury Bošnjaci.agency angažovali také Jozo Radoš, Igor Šoltes a slovenský poslanec Eduard Kukan. Ti již v pondělí 6. 7. rozdávali v parlamentu symboly vzpomínky na srebrenickou genocidu, tzv. Srebrenické květy.

„S hlubokou úctou dnes vzdáváme poctu těm, kteří zahynuli ve Srebrenici. Je to naší lidskou i morální povinností, abychom na ně vzpomenuli a nedovolili, aby se takové zločiny opakovali. Rozdáváme tyto květy, které vyrobili přeživší, abychom společně jasně vzkázali, že vzpomínáme na ztracené nevinné životy a že doufáme, že takové nelidskosti, k jaké došlo ve Srebrenici, již nikdy nebude,“ prohlásil při této příležitosti Kukan.

Portál Faktor.ba informuje o další vzpomínkové akci dne 6. 7. ve Westminterském opatství v Londýně k uctění památky 8 372 zabitých mužů a chlapců muslimského vyznání. Zde bylo symbolicky zapáleno 20 svící za 20 let, které od tragédie uplynuly. Velká Británie nakonec iniciovala i neúspěšnou rezoluci na půdě OSN, své jasné stanovisko vyjádřila i vláda premiéra Davida Camerona. Je také jedinou zemí světa, kde bylo vyhlášeno výročí Srebrenice jako památný den.

Ve městech napříč ostrovní zemí se bude konat celkem 200 různých vzpomínkových akcí. Té se zúčastnili i oficiální představitelé Bosňáků – prezident Bakir Izetbegović a šéf Islamske zajednice Husein ef. Kavazović. „Globální odsouzení genocidy pomůže tomu, aby se takové zlo již více neopakovalo,“ řekl ve svém projevu citovaném agenturou Bošnjaci.agency Izetbegović, který také pochválil úsilí Velké Británie v otázce Srebrenice.

Zároveň vzpomněl i rezoluci OSN č. 819 ze 16. 4. 1993, která se zavazovala bránit vytvořenou mírovou chráněnou zónu Srebrenica „všemi potřebnými prostředky, včetně použití síly,“ tedy rezoluci, která nikdy nebyla naplněna a nezabránila Karadžićovým a Mladićovým oddílům smrti vykonat svůj zločin. „Proto je více než náležité,“ prohlásil dále Izetbegović, „aby Rada bezpečnosti uctila výročí srebrenické genocidy alespoň vzpomínkou.“ Dodal, že „nejlepším způsobem, jak oběti Srebrenice uctít, je vyvodit z tohoto neúspěchu OSN ponaučení a stejnou chybu již nikdy neopakovat.“

Člen trojčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny, který je de facto prezidentem za Bosňáky, početně nejsilnější ze tří konstitutivních národů této balkánské republiky, dále varoval před dalšími hrozícími genocidami. „Musíme být velmi opatrní v odkrývání a odpovědi na rané ukazatele možné budoucí genocidy, zvláště na základě etnické a rasové nesnášenlivosti, diskriminace a marginalizace.“

Muslimové v Evropě

Portál Newstatesman.com si povšiml dalších aktuálních souvislostí smutného srebrenického výročí. Francouzský Národní front zvítězil ve volbách ve Francii. Jeho líderka Marine Le Pen hovořila o „postupující islamizaci“ a porovnala muslimy modlící se na veřejnosti s nacisty okupujícími Francii ve 40. letech.

Dánská Národní strana ovládla volby v této severské zemi a její zakladatelka, Pia Kjærsgaard, považuje islám za „politické hnutí“ a tvrdí, že Korán muslimy učí „lhát, podvádět, manipulovat a opovrhovat jinými.“ Finský poslanec za Pravé Finy Amon Rautiainen prohlásil, že muslimy je třeba „uvařit zaživa“. V sousedním Švédsku předseda Strany švédských demokratů Jimmie Åkesson označil muslimy za „největší cizí hrozbu od II. světové války.“

Strach Evropy z islámu potvrzuje anketa za anketou. Gallup Institut ve svém průzkumu uvádí, že ačkoli jsou evropští muslimové připraveni na soužití se svými nemuslimskými sousedy, tři čtvrtiny Francouzů smýšlejí, že islám není kompatibilní s francouzskou společností. Jen 22 % Němců souhlasí s tezí, že islám je součástí německé společnosti. Nadpoloviční většina Britů smýšlí, že muslimové jejich zemi působí problémy.

Česká a Slovenská republika na tom není o nic lépe. Protiislámská uskupení a islamofobní rétorika nabírají na síle i zde. Demonstrace proti imigraci a muslimské přítomnosti se staly součástí každodenní reality a věčným předmětem politických debat do té míry, že otřásají vládami a medii.

Jenže demonstracemi proti skupinám obyvatel a xenofobní rétorikou či historickým revizionizmem nekončili jen neúspěšní politici a nerealizovaly se jejich prostřednictvím jen extremistické a okrajové formace. Transparenty s údernými hesly plnými neskrývané nenávisti a razantními útočnými filipikami a obskurními rádoby-analýzami tzv. národně uvědomělých intelektuálů začínaly i genocidy, jako byla právě i ta srebrenická.

Titulní foto: Rosa Menkman / Flickr / CC BY 2.0