Tyto evropské mešity byly vypáleny během posledních pěti měsíců.
Mešita ve městě Eskilstuna se 25. prosince stala terčem útoku neznámého žháře. Jím rozpoutaný požár zranil pět lidí. V okamžiku útoku bylo v mešitě 15-20 lidí. Modlitebna se nachází v přízemí budovy v převážně rezidenční části města. Média zveřejnila záběry mešity, z jejíž oken stoupají plameny a dým.
Při útoku došlo ke zranění pěti osob, které byly hospitalizovány s poškozením způsobeným nadýcháním zplodinami a se řeznými ranami. Policie nesdělila, zda někdo ze zraněných utrpěl také popáleniny kvůli požáru samotnému.
Místní policejní mluvčí Lars Franzell citoval svědka události, který uvedl, že viděl kohosi házet do okna domu adaptovaného na mešitu nějaký předmět. Poté vypukl požár. Policie doposud v souvislosti se žhářským útokem nikoho nezadržela.
Během noci téhož dne také někdo vymlátil okna ve druhé místní mešitě. Zda spolu oba incidenty souvisí, zatím nebylo zjištěno. Do vyšetřování se zapojila i švédská tajná služba Säpo. „Toto je zločin, jehož důsledky nás tlačí určitým směrem více, než důsledky jiných,“ zdůvodnila krok její mluvčí Sirpa Franzen.
Pravicový extremismus a odpor vůči imigraci
Podle agentury Reuters souvisí útok s výbušnými debatami ohledně imigrační politiky, jejíž liberální nastavení kritizují stále sílící pravicoví radikálové. Většinová společnost a její politická reprezentace útoky odsoudila, muslimové i přesto zažívají stupňující se vlnu násilí. Patrně jde o součást vzestupu islamofobie, patrného prakticky po celé Evropě.
Švédsko zastává velmi liberální přístup k imigraci v rámci celé Evropy navzdory společenskému trendu omezovat ji. Navíc se na ní shodují prakticky všechny mainstreamové politické strany. Tento přístup je však velmi silně kritizován krajní pravicí, volající po radikálním snížení přistěhovaleckých kvót. Počet žadatelů o azyl s povolením k pobytu v zemi chce ultrapravice srazit o 90 %.
Extrémní pravice reprezentovaná Švédskými demokraty v záříjových volbách získala 12,5 % hlasů a stala se tak třetím nejsilnějším politickým subjektem v zemi. Její preference podle průzkumů nadále stoupají. Extrémní pravičáci se spojili s konzervativci a odmítli připravovaný vládní rozpočet. volají po předčasných volbách již v březnu 2015.
Premiér útok odsoudil
Útok zápalnou lahví v Eskilstuně vyvolal vlnu solidarity. Podle deníku The Guardian se na pátečním protestním pochodu městem sešlo několik set lidí. „Několik stovek lidí se sešlo, aby vyslalo signál vzájemného přátelství,“ uvedl agentuře AFP policejní mluvčí Roland Lindqvist.
Útok jako hanebný zločin odsoudil i švédský premiér Stefan Löfwen. „Nikdy nebudeme tolerovat zločiny tohoto druhu. Ti, kdo chtějí praktikovat svou víru na to mají právo,“ uvedl Löfven v rozhovoru pro Radio SR.
Důvodem takové vlny odsudků je zřejmě i to, že útok podlamuje propagovaný obraz Švédska jako země tradičně vstřícné vůči cizincům.
Další útoky na švédské mešity
Čtyři dny po útoku z 25. prosince hořela mešita ve Švédsku opět. Portál The Local informuje o podpálení mešity ve městě Eslöv na jihu země v pondělí 29. prosince o 3.15 ráno.
Na místo rychle dorazili hasiči a podařilo se jim zabránit, aby se oheň rozšířil. Požár byl pravděpodobně způsoben hořlavou tekutinou vhozenou dovnitř přes okno.
Místní imám Samir Muric viní z útoku rostoucí islamofobii v oblasti a pro The Local dodal, že má obavy o vlastní bezpečnost. Skupina Společně za Eslöv připravila na 30. prosince protestní akci proti útoku.
Již v lednu tohoto roku někdo počmáral dveře mešity ve Stockholmu svastikami poté, co neonacisté měsíc předtím zaútočili na pokojné demonstranty proti rasismu na stockholmském předměstí a vážně zranili tři lidi.
Přečtěte si také: Hákové kříže na Švédské mešitě
V Evropě zdaleka nejde o první žhářský útok pravicových radikálů na mešitu, ale o průvodní jev sílící islamofobie.
Útok ve Štrasburku prohlášen za protifrancouzský
Francie, země s největší muslimskou přistěhovaleckou komunitou, zažila na začátku listopadu 2014 žhářský útok na Velkou mešitu ve Štrasburku.Tu někdo podpálil u vchodu, oheň se naštěstí podařilo velmi záhy dostat pod kontrolu, ještě dříve, než se rozšířil a napáchal větší škody než drobné, kosmetické újmy.
Útok příkře odsoudil francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve a přislíbil dohnat pachatele co nejrychleji ke zodpovědnosti za tento nestoudný čin odporující základním francouzským republikánským hodnotám.
Přislíbil ochranu svatostánků všech vyznání. Podle agentury AFP vyjádřili představitelé francouzských muslimů a aktivistů proti islamofobii obavy, že nemusí jít o ojedinělý útok, ale o systematičtější snahu rozdmýchat napětí mezi muslimy a nemuslimskou většinou.
V Německu vzrostly útoky o polovinu
V srpnu zveřejněná policejní zpráva vyžádaná německou politickou levicí, publikovaná deníkem Nový Osnabrück ukazuje nárůst počtu útoků na mešity v Německu mezi lety 2011-2012 a 2012-2013 o více než polovinu.
V srpnu tohoto roku se také odehrál zatím nejzávažnější útok na mešitu Mevlana ve známé berlínské čtvrti Kreuzberg. Útok těžce poničil nejstarší berlínskou mešitu, která byla svědkem někdejšího ekonomického rozmachu země a způsobil škodu přesahující milion eur.
Přečtěte si také: Německý vicekancléř odsoudil žhářský útok na berlínskou mešitu
Útok odsoudil německý vicekancléř Sigmar Gabriel na sněmu své mateřské strany, sociálních demokratů. Uvedl, že islám je již nedílnou součástí německého veřejného prostoru a veškeré incidenty namířené proti německým muslimům a jejich institucím by měly být také podle toho posuzovány.
Vandalismus zažila třetina nizozemských mešit
V Nizozemsku, dlouhodobě čelícím polarizaci mezi liberálními a protiimigrantskými silami, vhodil 14. prosince neznámý muž zábavní pyrotechniku do okna mešity Selimiye v Enschede. Po několika sekundách petardy vybouchly a vyrazily okno.
Motiv je doposud neznámý, protože policie po útočníkovi stále pátrá. Sezgin Akman, člen komunity okolo místní mešity však má jasno – šlo o útok s islamofobním podtextem. „Možná nám chtěl někdo říci, že tu nejsme vítáni,“ dodal s poukazem na sérii několika výhružných dopisů, které mešita před nedávnem obdržela.
Útok zachytila bezpečnostní kamera. Mešita záznam později zveřejnila na své facebookové stránce. Vidět na něm osobu v kapuci, která něco vzhled do okna mešity a klidným krokem odchází.
Podle al-Džazíry zažila v uplynulých 10 letech plná třetina z 475 nizozemských mešit, modliteben a islámských center alespoň jeden čin vandalizmu, výhružných dopisů nebo žhářství, hanobení prasečími hlavami apod. Tvrdí to výzkum Ineke van der Valk, autorky knihy Islamofobie a diskriminace.
Mešita Kuba v Ijmuidenu zažila od svého založení v roce 1993 takových incidentů přes čtyřicet, počínaje sprejerstvím a útoky molotovými koktejly konče. Před dvěma lety napadli u východu z mešity útočníci v autě jednu muslimku pivními lahvemi. Žena utrpěla zranění v obličeji a musela být hospitalizována.
Výzkum van der Valkové ukázal, že útoky hrozí spíše na maloměstech a korespondují s národním i světovým děním, jako jsou teroristické útoky nebo aféry okolo nizozemských sympatizantů teroristické skupiny ISIL/IS v Sýrii, v jejíchž řadách bojuje okolo 160 Nizozemců.
Wildersova strana učí, jak blokovat stavbu mešit
Podle nizozemských muslimů je na vině špatná medializace muslimů a také ultrapravicoví politici typu Geerta Wilderse, kteří k útokům na mešity podněcují.
Extrémně pravicová Wildersova Strana svobodných (PVV) již v minulosti porovnala Korán k Hitlerovu Mein Kampfu a nazvala islám fašistickým náboženstvím. Navrhla také speciální daně za nošení šátků. 26. listopadu tohoto roku Michael de Graaf, člen PVV, prohlásil, že „nizozemské školy jsou příliš přeplněny dětmi, které se jmenují po Muhammedovi.“
Během debaty o integraci přistěhovalců pak de Graaf dodal: „Nizozemská jednota, identita a kultura je rozkládána imigrací a lůny. Mnoho islámských vůdců to řeklo, třeba Kaddáfí.“
PVV však odmítá spojovat výstupy svých členů s nárůstem protimuslimského násilí. „Jsme proti všem formám násilí, včetně toho proti mešitám. Nepodněcujeme to,“ nechal se slyšet mluvčí PVV Michael Heemels s dodatkem: „Ale myslíme si, že je příšerné, že se v této zemi staví další a další mešity. Mešity sem nepatří.“
Oficiální stránky PVV navíc nabízejí občanům tipy jak blokovat případnou stavbu mešity v jejich sousedství. Van der Valková také ve své studii zjistila, že nově zbudované mešity jsou útoky postiženy daleko častěji, než ty starší.
Foto: Pixabay
Protimuslimské násilí v Británii
Po loňské vraždě britského vojenského bubeníka Lee Rigbyho muslimskými extremisty zažila zesílenou vlnu útoků proti mešitám také Velká Británie. Počet útoků se až ztrojnásobil.
Již před vraždou vyhořelo muslimské komunitní centrum na severu Londýna, mešita v Redditch ve střední Angli a několik dalších bylo počmáráno rasistickými graffiti.
V srpnu 2013 vypálil žhář mešitu Harlow v Essexu. Útok se odehrál během noci a věřící škodu zjistili při příchodu na raní modlitbu. Zápalná pěna pečlivě nanesená u dveří mešity naznačovala, že si útočník dal velmi záležet na maximalizaci následku útoku. Toto velmi znepokojilo místní muslimy a jejich představitele. Mešitu svého času dokonce strážily policejní hlídky.
Právě komunita kolem téže mešity zažila v roce 2012 otřesný a doposud nevyřešený případ vraždy matky a jejích pěti dětí při žhářském útoku skupiny náctiletých výtržníků na automobil a dům rodiny původem pákistánských lékařů.
Dr. Sabáh Usmání (44 let) a její děti Híra (12), Muníb (9) a Rajján (6) zahynuly přímo na místě činu. Matka se ještě snažila před plameny vlastním tělem ochránit malou dcerku Mahín (3), která však spolu s posledním synem Suhajbem (11) zemřela na následky zranění a otravy zplodinami o několik dní později v nemocnici.
Přečtěte si také: Rodina mulimského neurochirurga zahynula ve Velké Británii při požáru
Jediným přeživším tak zůstal Dr. Abdul Šakúr, manžel zesnulé Sabáh, který ještě stačil vyskočit z okna, rodinu se mu ovšem zachránit nepodařilo. Útok si vyžádal největší a nejrozsáhlejší policejní vyšetřování, jaké kdy v Essexu proběhlo. Policejní vyšetřování nakonec mezi oběma případy nezjistilo spojitost.
I druhá essexská mešita, ta ve čtvrti Braintree, byla napadena, útočníkem byl rasista Geoffrey Ryan, který do okna budovy vhodil dva nože a dýmovnici.
Po Rigbyho vraždě byly zápalnými lahvemi a benzínovými bombami napadeny i mešity v Kentu, Grimsby, Gloucesteru a somálská mešita v Muswell Hill v Londýně. Většinou nezpůsobily žádné větší škody, zápalné láhve se nerozbily, bomby selhaly anebo byli žháři chyceni přímo při činu.
Mešity byly počmárány písmeny EDL, odkazujícími na English Defence League (Anglická obranná liga), extremistickou a ostře protiislámskou formaci, která posloužila za vzor mnoha dalším podobným formacím v Evropě, včetně své české mutace CzDL.
Ta poskytující webovou platformu lidem okolo populární české facebookové skupiny Islám v ČR nechceme (IvČRN), které počet členů v současnosti atakuje hranici 100 000.
Britové odsuzují extremisty z EDL
Místní úřady útoky v Essexu odsoudily. Člen městské rady essexské čtvrti Harlow Rod Truan útok charakterizoval jako „extrémně znepokojující“ a dodal, že si je jist, že obyvatelé Harlow budou stát svorně na straně spravedlnosti a útok odsoudí.
Znepokojující událost v Harlow v Essexu rovněž rozpoutala vlnu protirasistických a antifašistických protestů. Essexská Jednota proti fašismu (UAF) svolala záhy po útoku na místní mešitu protestní shromáždění několik týdnů poté na začátku září.
Demonstranti nesli transparenty a provolávaly slogany ostře kritizující EDL. Ta naopak chtěla uspořádat pochod na londýnské muslimské centrum na východě metropole. Byli však zastaveni protirasistickými aktivisty a policií.
