Muslimům chybějí experti na systém vlády, intelektuální platforma i větší účast žen, shodli se vůdci a teoretici nejdůležitějších islámských hnutí světa.
V malajské metropoli Kuala Lumpur se sešli přední aktivisté nejdůležitějších islámských společensko-politických hnutí u příležitosti založení Světového fóra těchto organizací. Zprávu uvádí to portál Arabi21.
Fórum se konalo minulý víkend pod předsednictvím bývalého ministerského předsedy Malajsie Dr. Mahathira Mohamada a trvalo tři dny. Jeho výstupem byla diskuse o konceptu občanského státu v islámu. Účastníci konference volali po osvobození tohoto konceptu z islámské perspektivy a hledali prostředky k „nové společenské smlouvě“.
Konference odhalila hluboké rozpory mezi účastníky týkající se zejména formulování základních principů správného fungování islámského státu, systému islámského vládnutí a dokonce nevzpomíná islámský chalífát jako kýženou formu vlády podle islámu.
Jeden z účastníků konference, ’Alí Osmán Táhá, zástupce bývalého súdánského prezidenta Omara Hasana al-Bašíra uvedl, že slogan „islám je řešení“ nedocílil dosažení společenské spravedlnosti, nevytvořil ani program pro její dosažení, neboť se jednoduše zabýval jen společenskými problémy.
Konference se zúčastnili kromě jiných také předseda tuniské strany an-Nahda Rachid Ghannouchi, bývalý ministr zahraničních věcí Maroka Dr. Sádudin Al-Osmáni, místopředseda Světové unie Ulema Muhammad Hassan Al-Dadu či místopředseda turecké vlády Muhammet Bilal Macit. Přítomni byli také zástupci muslimských nevládních organizací a think tanků, uvádí malajský internetový portál Islám & Melayu.
Otázka budování státního systému
Podle Dr. Mahathira Mohamada získává tato problematika na důležitosti zejména po zkušenosti některých zemí z tzv. arabského jara. Podle Mahathira je otázka budování státního systému nejdůležitějším problémem, který dnes před muslimy stojí, zejména v těch zemích, které svrhly někdejší totality a diktatury.
Vyzval bývalé malajské státní úředníky, aby hledali, jak uchopit principy občanského státu. „Zdá se, že jsou v rozporu s konceptem demokracie, neboť ospravedlňují čin menšiny vyjít do ulic a obsadit státní instituce,“ uvedl.
Mahathir odmítl „přehnaně emotivní reakce na západní režimy a politiku,“ přičemž vyzval ke studiu těchto režimů a k tomu, aby muslimové „věděli, jak s nimi vyjít“.
Otevřeně také hovořil o nutnosti dodržovat zásady demokratického systému a přijmout výsledky voleb, aby demokracie byla úspěšnou. V této souvislosti připomenul zmatky okolo konečného vítězství bývalého amerického prezidenta George W. Bushe.
Zakí Baní Iršajd, autor myšlenky islámské společenské smlouvy, který byl zvolen generálním tajemníkem fóra, uvedl, že idea „byla výsledkem pocitu, že by měla existovat instituce, která bude pro potřeby myšlenkových a politických islámských hnutí do hloubky a odvážně posuzovat intelektuální a doktrinální dědictví islámu, což je nutné zejména ve světle objevení se hnutí, forem a institucí, které uplatňují praktiky odporující duchu a myšlenkám islámského náboženství, stejně jako cílům a obecným principům šarí’y.“
Baní Iršajd, vysoký představitel jordánského Muslimského bratrstva, uvedl: „Občanský stát je jedním z nejdiskutovanějších témat v arabském a muslimském světě,“ čímž chtěl vypíchnout potřebu upravit tento termín a determinovat přístupy k němu, s přihlédnutím k poučení z předchozí činnosti islámských hnutí.
Stále mnoho rozdílů
Fórum si kladlo za úkol „identifikovat základní koncepty spojované se státem a systémem vlády, určit, kde a na čem z humánních principů vládnutí se účastníci shodují a v čem naopak panují neshody.“
Vydalo také prohlášení „odsuzující sionistickou neomalenost“ a vyjadřující přesvědčení, že „to, co se dnes děje v Jeruzalémě, je předmětem zájmu muslimské veřejnosti na celém světě.“
Závěrečné vyhlášení fóra, na jehož konferenci participovali vůdci a teoretici islámských společensko-aktivistických hnutí ze čtrnácti zemí světa, osciluje okolo nutnosti vybudovat perspektivní islámské pochopení občanského státu a principů svobody, spravedlnosti, porady (arab. šúrá) a lidské důstojnosti, což jsou hlavní hodnoty islámského systému vládnutí.
„Příspěvky a vstupy prezentované na konferenci odrážely velkou diverzitu a rozdíly, živou kontroverzi a kreativitu, intelektuálně provokující myšlenky a povzbuzující vůli hledat autentické odpovědi na výzvy a problémy dneška,“ uvádí závěrečné prohlášení.
Zdůrazňuje také potřebu klást důraz na kapacitu, flexibilitu a bohatství islámské vize v oblasti existujících pravidel spravedlivého jednání s lidmi, jakož i rozšíření principu šúry, blahobytu a prosperity lidu, či ustavení lidských a férových mezinárodních vztahů.
Muslimové musí podle něj uznat diverzitu modelů vládnutí v rámci islámské vize, které závisejí na časových, místních a kulturně specifických podmínkách. Každému modelu je dopřáno práva na realizaci, pozitivním rysem je umožnění různosti názorů a garance jejich zhodnocení vzhledem k měnícím se okolnostem doby a místa.
Je třeba upravit a přizpůsobit existující dané termíny a identifikovat jejich implikace a kulturní vztahy v kulturních kontextech dnešního rozvoje, snažit se, aby to bylo možné.
Potřeba expertů
Islámský svět potřebuje učence a myslitele, kteří se zhostí pro lid tolik potřebného úkolu a očistí islámsko-právní vědu o systému vlády od nánosů tyranie a logiky ospravedlňující tyranii, kteří zajistí správné pochopení islámu a učiní ho zdrojem legislativy i legitimity lidu.
Prohlášení posvěcuje a povzbuzuje snahu lidu stěhovat se za účelem zbavení se tyranie a těžkostí méně rozvinutých vlád, jakož i snahy ustavit spravedlivý a vyzrálý vládní systém.
[Tweet „Muslimům chybějí experti na systém vlády, intelektuální platforma i větší účast žen.“]
Existují fundamentální rozdíly mezi vizemi a interpretacemi v rámci jednotlivých islámských právních škol (mezhebů), které vyžadují další podrobný výzkum, aby v nich byly vypátrány shodné a rozdílné prvky, za účelem pečlivé a opatrné péče o rozdílnost a diverzitu.
Je nutno studovat zkušenosti s vládnutím v různých islámských zemích, včetně umožnění identifikovat to, čeho již bylo dosaženo, stejně jako toho, v čem hnutí islámské obrody selhala, v naději, že osvěta národů přispěje k návratu k jejich náboženství. To pak způsobí, že zakusí předností správného směřování a otevře cestu blahobytu na tomto světě a věčného štěstí na světě onom, stojí dále v prohlášení.
Prohlášení obsahuje také následující doporučení: Pořádat pečlivě připravené semináře s odborníky v jednotlivých oborech a s politickými mysliteli, publikovat výsledky práce fóra v nejdůležitějších jazycích, kterými muslimové hovoří, medializovat je na nejsledovanějších televizních kanálech a na sociálních mediích.
Doporučuje také podporovat vůdčí islámské myslitele v oblasti politiky, ekonomiky a sociálních modelů v jejich výzkumné práci, zajistit efektivní účast žen v tělesech a programech fóra, zapojit do činnosti fóra univerzity a akademické instituce a založit platformu fóra pro šíření výsledků intelektuálního úsilí.
Titulní foto: Ishan @seefromthesky on Unsplash
