Sigmar Gabriel, německý vicekancléř a ministr pro hospodářství a energetiku ve spolkové vládě, odsoudil žhářský útok na berlínskou mešitu Mevlana ve známé čtvrti Kreuzberg z minulého týdne.
Ministr zdůraznil, že jakékoli podobné útoky, ať už na mešitu, nebo kostel, či synagogu, znamenají v prvé řadě útok na německou společnost jako takovou. Informovala o tom al Džazíra.
Gabriel se sešel i s vedením muslimské komunity, která se ve vypálené mešitě scházela. Útok může souviset s eskalací konfliktu v Iráku a Sýrii. Jak vicekancléř, tak i lídři muslimů zdůraznili naléhavou potřebu mírové koexistence mezi německými občany různých vyznání.
Požár těžce poničil nejstarší berlínskou mešitu, která byla svědkem někdejšího ekonomického rozmachu země a způsobil škodu přesahující milion eur. Páteční modlitby musely kvůli zničení mešity probíhat na náhradních místech v přilehlých ulicích, Berlínská policie ihned oznámila dvě možné vyšetřovací verze příčiny požáru – technickou závadu a žhářský útok s pravděpodobnou rasovou motivací. V objektu mešity byla zesílena ostraha. Podle některých zpráv vyšetřovatelé nalezli stopy po hořlavině, použité k roznícení požáru.
Ayman Mazek, předseda Nejvyšší rady muslimů Německa upozornil na nutnost mnohem pečlivější ostrahy náboženských objektů. Jeho slova následovala po dvou žhářských útocích na mešity v Severním Porýní-Vestfálsku. Podle názoru Fajsala at-Tína, předsedy Islámské unie a vrchního dozorčího na islámskou náboženskou výchovu na německých školách, je vicekancléřova návštěva vypálené mešity pozitivním signálem, že útoky na německé mešity nevnímají jako problém jen zdejší muslimové.
Sigrid Gabriel na sněmu německých sociálních demokratů také zdůraznil, že islám je již nedílnou součástí německého veřejného prostoru a veškeré incidenty namířené proti německým muslimům a jejich institucím by podle toho měly být také posuzovány. Gabrielova návštěva místa činu předešla avizované setkání zástupců německých imámů s vládou. Imámové chtěli upozornit na lhostejnost vládních stran vůči nárůstu islamofobně motivovaného násilí.
Mešita Mevlana byla podpálena několik dní po žhářském útoku na jinou mešitu ve městě Bielefeld na západě země. V době těsně předcházející tomuto útoku bylo také veřejně spáleno několik kopií Koránu a islámských náboženských knih. Frekvence protimuslimských žhářských útoků podle vládní zprávy vyžádané opozicí vzrostla z 22 případů mezi lety 2001 a 2011 na 36 mezi roky 2012 a 2013. Kritizován je postup policie, která prý situaci podhodnocuje, stigmatizuje oběti jako viníky a připomínána je aféra tzv. „cvikovské buňky“ – série devíti rasistických vražd, jejichž oběti se stali turečtí a řečtí přistěhovalci i německá policistka. Vraždy spáchala neonacistická bojůvka se sídlem ve Zwickau.
