Ramadán: staletá americká tradice

Mnoho lidí zapomíná, že první muslimové, kteří v Americe slavili ramadán, byli afričtí otroci. Kvůli svým náboženským rituálům čelili útlaku bílých Američanů. Znovuobjevení této kapitoly dějin může zmírnit nenávist jak rasovou, tak i náboženskou.

Význačnou událostí tohoto víkendu byl začátek ramadánu. Nejméně čtvrtina světa bude tento každoroční půst dodržovat, spolu s nimi i osm milionů muslimů v USA. Budou se zdržovat jídla i pití od rozbřesku do západu slunce po dobu celého jednoho měsíce. To není snadný úkol ve všeobecnosti, tím spíše, že letos ramadán připadne na obzvláště vyčerpávající horké a dlouhé letní dny.

Islám je v Americe na velkém vzestupu, je zde náboženstvím s nejrychleji rostoucím počtem příznivců a ve dvaceti státech USA je druhým největším náboženstvím po křesťanství. Tyto nové demografické trendy přiměly význačného imáma z Los Angeles ke slovům: „ramadán je novou americkou tradicí.“ Prohlášení tohoto duchovního, které má dalekosáhlé dopady, implikuje příchod islámu na scénu amerického veřejného života, jako současnou událost. Avšak tato slova také odhalují patologický přístup mnoha amerických muslimů dnes – neschopnost podívat se dozadu a přijmout otevírající se kapitoly americké muslimské historie, psané zotročenými africkými muslimy.

Sociální vědci odhadují, že přibližně 15-30 %, tedy „až 600 000 – 1,2 milionu otroků“ ve Spojených státech před občanskou válkou bylo muslimů a 46 % otroků na Jihu bylo odvlečeno z regionů západní Afriky, kde žije „značný počet muslimů“.

Tito zotročení muslimové se snažili žít v souladu s požadavky své víry, zejména s ramadánským půstem, modlitbami a společnými večeřemi, tváří v tvář očividné perzekuci otrokářských zákonů, které spojovali náboženské aktivity se vzpurností a rebelií. Označit ramadán za „novou americkou tradici“ tedy nejenže přehlíží, že půst dodržovali již zotročení muslimové před mnoha lety, ale také tyto otroky vymazává z muslimsko-americké historie.

Mezi sunnou a otrokářskými zákony

I když Korán „věřícím povoluje přerušit půst, pakliže se nalézají daleko od domova, nebo vykonávají vyčerpávající práci,“ mnoho zotročených mulimů prokazovalo svou mimořádnou zbožnost tím, že se postili, i když byli v zajetí. Navíc mimo zdržení se jídla a pití pořádali tito otroci ve svých čtvrtích modlitby a spolu po západu slunce jídávali také sváteční večeře u příležitosti přerušení půstu – iftáry. Toto praktikující muslimy spojovalo. Tyto modlitby a iftáry však porušovaly otrokářské zákony, které otrokům zakazovaly jakákoli společná shromáždění.

Například otrokářský zákon Virgine z roku 1723 považoval shromáždění pěti otroků za nezákonný a buřičský akt, určený k rozdmýchání rebelie. Každý stát na Jihu přijal podobné zákonné úpravy, zakazující otrokům shromažďovat se. Tyto velmi těžce dolehly na zotročené africké muslimy, kteří oslavovali svůj posvátný měsíc.

Praktikovat islám a dodržovat základní obřady ramadánu tedy pro zotročené muslimy v USA před občanskou válkou znamenalo nutnost porušení otrokářských zákonů. Tím se otroci vystavovali barbarským trestům, zraněním a častokrát dokonce i smrti. Nicméně odvaha dodržovat rituály posvátného měsíce i v zajetí a tváří v tvář vysokému riziku perzekuce dokládá mimořádnou zbožnost mnoha zotročených muslimů.

Ramadán byl zotročenými muslimy široce slaven. Jenže tato historie je dnešními vůdci amerických muslimů i laickou veřejností často zanedbávána. Vznikla díky naraci historie amerických muslimů jako novodobého jevu.

Přepsání historie ramadánu v USA

Muslimové v Americe byli v době před občanskou válkou skoro všichni černými Afričany. Dnes tvoří jednu z nejrozmanitějších muslimských komunit světa. Afroameričané tvoří mezi americkými muslimy velkou část komunity dodnes, spolu s muslimy jihoasijského a arabského původu. Množství amerických muslimů latinskoamerického původu také rapidně roste. To vše zajišťuje, že muslimové v Americe jsou mikrokosmem multikulturalizmu celého amerického národa.

[Tweet „„Široká paleta rasové a kulturní rozmanitosti amerických muslimů nemá obdoby““]

V dnešních USA slavnostní stoly ramadánských večeří zcela jistě obsahují i typicky arabská, nebo pákistánská jídla. Mnoho amerických muslimů svůj půst také přerušuje latinskoamerickými pokrmy torta či tamale, plátky halál masa a zeleninou. Diverzita amerických muslimů přetvořila v místních podmínkách na multukulturní americkou tradici také ramadán. Široká paleta rasové a kulturní rozmanitosti amerických muslimů nemá obdoby a tento ramadán, stejně jako každý následující, ukazuje, nakolik se jedna tradice může stát transkulturní, respektive multikulturní.

Tento americký muslimský multikulturalizmus je provázen mnoha změnami: zejména vnitřním rasismem, pocitem arabské nadřezenosti a protičernošským rasismem, který ohrožuje společenskou kohezi vně i vevnitř amerických mešit. Tyto nežádoucí trendy podporují ztrátu dějinné narace muslimských otroků. Zapojení této historie může nejenže vymýtit rasismus a posílit soudržnost amerických muslimů, ale také ukázat hluboké kořeny celé víry i jejího posvátného měsíce na americké půdě.

Tento ramadán si připomínáme památku prvních amerických muslimů a jejich úsilí za svobodu a sdílení společných okamžiků s jejich milovanými u prostřeného stolu při iftáru. Zdá se to jako ideální krok vpřed ve snaze dopsat chybějící kapitolu americké muslimské historie a uvést ji ve společné povědomí.

Khaled A. Beydoun je externí přednášející kritických rasových studií na Právnické akademii losangeleské Kalifornské Univerzity. Původní verzi článku publikovala stanice Al Džazíra.